Jak už jsem naznačil v povídání o škole, rozvrh tu není tak pravidelný jak u nás. Tento celý týden jsem měli pořád jediný předmět — Professional Communication in Computer Science and Theory of Science. Nic jiného nebylo a tímhle týdnem ten předmět taky skončil. Teď jen odevzdáme nějaké úkoly z každého dne a dostaneme zápočet(nebo spíš nějakou místní odrůdu zápočtu)…
Bylo to takové… zvláštní. V pondělí jsme dostali nějaké rady jak číst odborné články, v úterý jsme se je naučili psát, ve středu jsme je prezentovali a teď ve čtvrtek a pátek jsme se řešili nějaké etické věci okolo(koho jak kdy proč citovat, koho uvést jako spoluautora, komu poděkovat, atd). Myslím, že kdyby se vypustily ty zřejmé věci a zbytečné kecy, dalo by to všechno tak akorát na jednu přednášku.
U těch etických záležitostí byl hlavní důraz kladen na diskuzi ve skupinách. Dostali jsme popis nějakých konkrétních nepříjemných situací a měli jsme říct, co bylo špatně, čí to byla chyba, co se mělo dělat jinak, jak se to dá teď spravit. Ty situace byly fakt dobré, zajímavé, většinou dokonce založené na skutečnosti. Akorát jsme se u nás ve skupině vždycky skoro hnedka na všem všichni shodli, takže to byla taky trochu nuda.
Ale tak některé věci byly zajímavé, to zas jo. Třeba to, že poměrně hodně lidí má nějakou vadu barevného vidění a většina z nich nevidí laserové ukazovátko ;-) A obecně to byl takový dobrý (možná trochu odrazující) exkurz do toho, jak fungují konference a věda obecně — že je to vlastně taková nekonečná soutěž o nejvyšší počet citací (resp. o zvyšování jiné úchylné veličiny) a někde vzadu za tím jsou nějaké ty nápady ;-)
