Možná už jste měli tu čest povšimnout si, že se zrovna nenacházím v Dánsku. Pokud ne, máte na to ještě necelý týden :)
Dvě věci co mi v Dánsku chybí: lesy a kopce |
Cesta zpět byla věru akční. Pokud čtete tento blog od začátku, možná si pamatujete, že do Aalborgu se nejlíp jezdí přes na spešl jízdenku německých železnic z Bad Schandau do Aalborgu. Zpátky to funguje obdobně. Jízdenku jsem si bohužel kupoval už dost pozdě, takže ty nejlepší spojení na mě už nezbyly (při požadavku na nízkou cenu). Nic jsem si z toho ale nedělal, nezatěžoval jsem se větším počtem přestupů a koupil si lístek na vlak odjíždějící po obědě z Aalborgu, do Bad Schandau přijíždějící po půlnoci.
Nějak jsem při tom automaticky předpokládal, že každý vlak jedoucí do Bad Schandau pokračuje přes hranice na Prahu. I v Německu ale překvapivě mají osobní vlaky. V 1.20 jsem tedy dojel do konečné stanice Bad Schandau. Nejbližší ranní vlak do ČR až po sedmé ráno. Představa tak dlouhého čekání v noci venku mě úplně nenadchávala, tak jsem se rozhodl pro pěší výlet do Děčína. Odhadl jsem to lehce pod 20km, vlak mi odtud jel v 4.24 (tedy cca 3 hodiny na přestup) tak jsem ostřejším tempem vyrazil do Čech.
No není to bezva spoj? |
Trochu jsem doufal, že třeba někoho stopnu, ale jednak tam nic nejezdilo a jednak jsem záhy zjistil, že jdu po špatné straně Labe — silnice vedla po té druhé. Vracet se k mostu v Bad Schandau se mi nechtělo, nejbližší další byl v Děčíně. Na té mojí straně ale vedly koleje, tak jsem se nenechal zastrašit a pokračoval jsem vesnicí po čím dál uzší cestě. Naštěstí se ukázalo, že tam vede luxusní cyklostezka, takže stopování sice možné nebylo, ale zato to byla opravdu rovná hezká cesta přímo u řeky.
Ve tmě bylo tušit hluboké skalnaté údolí, ale že bych se mohl kochat výhledem, to se říct nedá. Na českých hranicích jsem zjistil, že je to dál, než jsem si myslel, tak jsem pokračoval během. Do Děčína jsem docela vyčerpaný přiběhl v 4.10. Potěšilo mě, že při návrhu cyklostezky mysleli na nově příchozí a umístili sem mapu Děčína a okolí. Nepotěšilo mě, že nádraží zrovna postavili na špatné straně města. Už jsem byl docela vyčerpaný, tak jsem spíš jen popobíhal. Projelo kolem mě jedno auto, ale nezastavilo. Na nádr jsem doběhl v 4.26, ale vlak už byl pryč, zmetek…
Mno. Doufám, že až se vrátím, už bude jaro i tam. Tak třeba konečně půjde trochu výletovat. V každém případě snad jedu na začátku května do dánského Legolandu :-)