Po delší době opět novinky z Dánska! Na úvod si dáme krátký zeměpisný test:
V které zemi se nachází tyto písečné duny? V které zemi se nachází tyto skalní útesy?
Jediná správná odpověd je samozřejmě DÁNSKO!
Ve středu mi přišla nabídka na výlet po severním Jyllandu (to je ten poloostrov na kterém je celé Dánsko kromě Kodaně), tak jsem neváhal a hbitě se přihlásil. Organizují “Aalborg International Friends” — taková lehce církevní organizace, se kterou už jsem se potkal na začátku semestru, když pořádali tradiční dánskou večeři zdarma :) Cílem výletu byla hlavně návštěva Skagenu, nejsevernějšího cípu Dánska, ale program sliboval i návštěvu spousty dalších zajímavých míst. Předpověď hlásila první pořádný jarní den, až 15 stupňů a teplný vítr.
V sobotu ráno byla samozřejmě mlha, ale tím se tu člověk nesmí nechat zmást. První překvapení byl počet účastníků – čekal jsem tak aspoň 10 až 20, lidí, nevěděl jsem přesně, jakým vozidlem jedem, ale ten zvací email šel dost velké skupině. Jeli jsme takovou starou zelenou dodávkou, celkem nás bylo 9 a z toho jen 3 jsme s tou organizací neměli nic moc společného..
Sæby
První navštívené město, východní pobřeží. Zima jak cyp a mlha, že by se dala krájet:)
Grenen, Skagen
Nejsevernější cíp země směřující k východu. Vlevo můžete obdivovat Skagerrak, vpravo Kattegat. Cíp je to opravdu pěkný a ostrý, okolo nikde nic a jen na obzoru porostlé písečné duny. Na sklonku 19. století velmi oblíbená lokalita malířů, kteří sem jezdili malovat vyjímečné světlo, které se od moře odráží ze všech stran. Malířská paleta je dokonce ve znaku města Skagen.
My jsme mohli obdivovat jen mlhu, která se od moře odrážela ze všech stran, a traktor s přívěsem, který po pláži vozil turisty. Nicméně ty porostlé písečné duny byly působivé :)
Pomalu jsem se začal smiřovat s tím, že předpověď počasí si zase dělala legraci a výlet nebude moc zajímavý. Průvodce už o žádném zajímavém místu po cestě nepíše…
Råbjerg Mile
Převrat na sebe ale nenechal dlouho čekat. Opravdu jsem neměl nejmenší ponětí, že něco takového v Dásnku je. Råbjerg Mile je jedna z největších písečných dun v Evropě. Až 40m vysoké písčité kopce tvoří malou poušť o ploše cca 1km^2 cca 2km od pobřeží. Zajímavé například je, že díky větru se duna pomalu přesouvá k moři(až 18m/rok).
(Podle wiki byla většina ostatních dun osázena, aby se nehýbaly. Tato byla ponechána jako demonstrační příklad a stát kupuje pozemky ve směru pohybu duny.. :))
Rubjerg Knude Lighthouse
Další bod programu byl ještě působivější. Maják z roku 1900 stojí na vrchu útesu, cca 60m nad hladinou moře, původně stála cca 200m od pobřeží. V průběhu času se ale písek přesouval, moře přibližovalo a před 23m vysokým majákem se tvořily duny, které byly tak velké, že v roce 1968 přestal být maják z moře vidět. Sloužil dále jako muzeum, které ale muselo být v roce 2002 uzavřeno, protože písek už býl všude okolo a ničil budovy. Dneska by mě ani nenapadlo, že maják někdy mohl stát jinde, než uprostřed písečné duny…
(pro více informací viz http://www.rubjergknude.dk/index.php?id=202, kde jsou fotky z různých let)
Løkken
Poslední navšívené místo bylo město Løkken, respektive blízká pláž s pozůstatky bunkrů z druhé světové války (tzv. “german summer houses”). Ani ty nedokázaly písku vzdorovat a postupně sjely s písečného útesu k moři…
Jak můžete vidět s fotek, počasí se v průběhu dne také vylepšilo. Ze závěrečné společné večeře jsem jel domů na kole dokonce jen v mikině. Nyní se má opět trochu ochladit a odslunečnit, ale i tak to vypadá nadějně. Občas už tu raší nějaké kvítka, tak sem snad taky jednou přijde pořádné jaro.
Výlet musím celkově ohodnotit jako báječný, úžasný a skvělý. Autor mého dánského průvodce v těchto místech zřejmě nikdy nebyl, protože jinak by nezmiňoval kostely v každé vesnici a napsal něco pořádného. Aalborg International Friends pořádají další výlet někdy v půlce dubna a je mi teď trochu líto, že budu zrovna v ČR a nebudu se moct účastnit..:)