Poslední dobou se mě na to hromada lidí ptá. Většinou stihnu odpovědět jen tak “Nic moc, ale dá se”, nebo něco v tom stylu. Asi by se slušelo to trochu rozvést… Už jsem tu přecejen víc než dva měsíce a trochu už i tuším, jak to bude vypadat v měsících následujících, tak už svou “pracovní zkušenost” snad můžu trochu popsat.
Začáteční “nic moc”
Úvod byl hrozně pomalý. Když jsem tady v září začal, tak za první týden jsem vůbec nic neudělal. Pořád se čekalo, až se mi vyřídí tohle, až dostanu tohle oprávnění atd atd. Nic nefungovalo tak jak by mělo, takže vrchol týdne bylo, že se mi povedlo zprovoznit počítač a pracovní mail.
Další problém byl, že jsem první týdny nebyl přiřazen k žádnému projektu. Ostatní v týmu dodělávali něco jiného. Takže druhý a třetí týden jsem opravoval nějaké automatizované testcasy – taková ultra nezajímavá činnost. Ikdyž občas to bylo docela zábavné. Třeba jsem si přečetl popis testcasu – jakože co se má na tom produktu vyzkoušet a jaké je očekávané chování. Pak se podívám na ten kód, který to má ověřovat… A nevidím moc souvislost. Vlastně ten kód tak obecně nedává smysl a nic neověřuje. Psal to nějaký číňan, který evidentně vůbec nevěděl co píše, ale napsal to tak aby to občas prošlo a občas ne; takže to vypadalo docela funkčně a věrohodně. Pak se víc než rok nic nedělo (samozřejmě to ale bylo pravidelně spouštěno pro statistiky) a pak mi to přidělili, abych mohl konstatovat, že to neověřuje vůbec nic. Paráda.
Někdo kolem konce září se rozbíhal nový projekt, tak to vypadalo slibně. Nicméně “rozbíhal” znamená, že už se vědělo, že bude nový projekt, ale oficiální začátek práce na něm byl v plánu za 2 týdny. Takže jsem dostával úkoly typu – “zkus zprovoznit tohle”, “nastav tohle”, “zjisti jak se dělá tohle, to by se mohlo třeba někdy hodit”. “A když s tím budeš mít nějaké problémy, můžeš kontaktovat tady těch 10 lidí, oni třeba budou vědět víc.” To byl dost opruz, nezahrnovalo to žádné programování a pořád tam byla hromada problémů.
Nakonec se ale projekt rozběhl, takže fajn. Dobré je, že jsem na “reálném” projektu v docela velkém týmu lidí, takže je dost zajímavé pozorovat ten vývojový proces. Hodně internshipů prý funguje tak, že interni na začátku dostávají na práci nějaký náhodný projekt “pro interny”, který se pak většinou zahodí..
Takže teď už je to skvělé a úžasné?
Ne tak docela. Trochu mám pocit, že ke mě přistupují stylem…
Tohle je intern, hlavně mu nesmíme dát nějaký pořádný úkol, ještě by to celé pokazil.
Ale tak to se asi dalo čekat. Teď už je na mě je přesvědčit, že jsem schopný něco udělat. Co mi v tom brání? Možná to, že používají milión technologií, o kterých jsem nikdy neslyšel.. Určitě to, že pořád neumím pořádně efektivně komunikovat anglicky. Ale tak snad se mi to časem aspoň trochu povede… :-)
