Už je to dva týdny, co jsem přestal pracovat v Dublinu a začal se zase naplno věnovat studijním povinnostem (čti: “a mám volno”). Následuje krátké zhodnocení mých naplněných a nenaplněných očekávání a nabytých zkušeností. Začnu s prací.
Náplň práce
První cca 2.5 měsíce to byla hrůza. Jednak proto, že jsem tomu moc nerozuměl a byl jsem dost zmatený (což zdelaka nebyla jen moje vina), druhak proto, že po mě chtěli samou opruz práci. Opravování rozbitých testů, instalování a nastavování nějakého bordelu podle informací posbíraných z náhodných starých zabordelených wiki stránek a tak podobně. Byl jsem dost otrávenej a nechápal jsem, proč jsem do něčeho takového šel.
Pak mě přiřadili k jednomu novému projektu a bylo to rázem výrazně lepší. Začlo to být víc o programování. Žádné algoritmické problémy, ale hodně věcí bylo třeba nějak smysluplně navrhnout, tak to byla docela sranda. Tady jsme používali nějaké nové technologie, o kterých ostatní kolekové taky nic nevěděli, tak aspoň neměli náskok. Ale docela velká část bylo nudné kódění. Poslední měsíc až dva bylo dost dobré, že jsem si dost mohl říkat, co budu dělat, a nechali mě kecat do docela důležitých rozhodnutí…
Takže nakonec celkově docela dobrý pocit. Cítil jsem se užitečně a občas mě to i bavilo. Je tam ale i kus zklamání – čekal jsem kreativnější a intelektuálně náročnější práci. Zdaleka to nebylo něco, co bych chtěl dělat dlouhodobě.
Technologie
Všechno jsme dělali v C#, ve kterém jsem na začátku září uměl stěží napsat Hello World. Po půl roce musím říct, že je to báááječný jazyk. Programování je zase radost, funguje to intuitivně a píše se v tom hrozně stručně a lehce, ne jak v C++, které je často k zeblití. Má hodně kůl fíčur, které moc jiných jazyků nenabízí – Linq, lambda fce, asynchroní operace, extension metody..
Dál jsme pracovali z Windows Azure, což vypadá jako velmi rozumně navržená cloudová platforma. Poslední dobou teda maj nějaké problémy se stabilitou, ale i tak věřím, že se to ujme. Naučil jsem se ještě hromadu dalších technologií, ale buď na ně nemám názor nebo si o nic nemyslím nic dobrého, tak je radši nebudu zmiňovat :-)
Lidi a vývojový proces
Tož je to Microsoft, velmi úspěšná firma ve více oblastech, tak jsem čekal, že budou všichni zapálení pro věc a budou to dělat s radostí a elánem, ne? Jak naivní.. :-) Teda těžko soudit obecně, ale v našem týmu to bylo dost slabší. Lidi na to koukali prostě jako na práci, takový opruz co se musí dělat, aby byly peníze. Ne jako prostředek seberezalizace. U některých jedinců to možná bylo lepší, ale tohle je můj celkový pocit. Je tam nějaká touha vyvinout supr produkt, ale vocamcať pocamcať – kdyby se za dobrý nápad museli hádat a znamenalo by to moc práce navíc, radši to nechaj plavat.
Co se agility týče, náš group manager na to měl dobrý pohled… volně řečeno: Říkáme si, že jsme agilní a že děláme Scrum, ale reálně pracujeme ve waterfall módu a škatulkujeme práci do iterací. Navíc jsme si přidali každodenní Scrum meeting, který vůbec neumíme dělat efektivně a spíš jen zabíjí čas. Zajímavé mi přijde, že si tedy uvědodmují, že tam ten problém je, ale neví, co s ním dělat..
Nepráce
Chtěl jsem se naučit pořádně anglicky a chtěl jsem se naučit nějak dlouhodobě žít v cizí zemi. Angličtinu jsem si určitě dost zlepšil, ale k plynné a přirozené přátelské konverzaci to má ještě daleko. V druhém bodu je to slabší – na podzim jsem měl v Irsku pár návštěv a potřeboval jsem dělat nějaké věci do školy, takže jsem neměl moc času si hledat kamarády a aktivity. Teď v lednu a únoru byla zima a tma a na těch pár týdnů, co mi zbývalo, už mi to nestálo za to. Takže nic moc a fakt mě to ke konci moc nebavilo. Nicméně můj dojem je, že je to jen otázka času – kdybych věděl, že tam budu dalších několik měsíců, tak by si určitě nějakou zábavu našel. Ten typ, se kterýma si rozumím, je sice občas trochu těžké najít, ale určitě tam budou. :-)
Tož tak, stručně řečeno – dobrá sranda, ale stačilo. Teď jsem zvědav jak bude v létě v américe…
