- Datum: 2.-13.4.2013
- Kdo: Myreg, Jardáč
- Trasa: Fes – Marrakesh – Mhamid – Ouarzazate – Agadir – Marrakesh – Cascades de Ouzoud – Fes
- Kurz: 1 D(ecko) = 2,5 Kc = 0,1 E
- Draho jak u nás. Uvedené ceny jsou na člověka. Spíš nekradou.
D0 – Stop
Odjíždím z Třemošné 11.22 vlakem do Stříbra, pak asi 5km pěšo přes Kladruby na benzínku. Rozkoukávám, vytahuji mapu a mezitím mě osloví partička švýcarů co byli na Velikonoce v Praze. Supr, v Norimberku přiberem jednu paní a hodí mě až ke Štutgartu. Do půl hoďky chytám slováka co jezdí pro Lucemburskou firmu, byl 8let ve vězení a má tři děti a dost. Hodí mě k Mannheimu.
Stmívá se, ale ještě chytám studenta archeologie co jede od rodičů domů do Cách, bere mě asi 35km od letiště. Spím s alu na listí v kopci, mrzne, fouká, dávám tak -2 hvězdičky.
D1 – Let
Ráno jedna hodná (a sama) paní co jede do práce mě hodí do vesnice asi 4km od letiště, ačkoliv jede trochu jinam. Nadvakrát nakoupím, dojdu, roztaju. Mám 6h rezervu, kontrolou prochází i mexická směs. Pasovou kontrolu si dávám dokonce dvakrát.
Letíme 3,5h, překvapují mě zelené výhledy při přistávání. Jsme jedíné letadlo na letišti, nepočítám-li dvě práškovací. Děti běhají po ranveji. Vyplňuji první hotel z LP, měním prachy.
Při psaní SMS o zpoždění mě chytají němci jestli nechci taxík, doplňujem fracouzema do pěti, neboť normální grand taxi přeci jezdí v šesti, 2 vepředu, 4 vzadu a řidič. 20D do centra, vstupuju neprávem do mešity (pak zjišťuji že se to nesmí) nacházím bránu bez Myrega, napodruhé s Myregem.
Dáváme delší prohlídku mediny (=centrum města za hradbami), tagine (=zdejší jídlo, v podstatě jen druh přípravy), poněkolikáte odmítáme hašiš, vybíráme variantu v noci vlakem do Marrakeshe (195D), na nádru hrajem curling, prohrál jsem, a testujem karimatky, vyjíždíme 2:30 v noci.
D2 – Marrakesh
Zabrali jsme celé kupé, pěkný spánek. 3km cesta do centra, na autobusáku od týpka kupujem za 160D lístky na noční bus do Mhamidu (12h), prohlídka mediny: El Fna, Bahia palác (10D), hrobky (10D), zahrady, píšeme pohledy… Odskočíme na autobusák, týpek tvrdí že lístky nejsou, tak je sháníme na stejný bus od druhého týpka za 140D (CTM (=nej autobusová dopravní firma) za 155D).
Kupujem zbylé věci: toaleťák, čepici, med, tisk letenek, pošta, juice, hádáme se s uspávačem hadů…. a 20:30 vyrážíme.
D3 – Mhamid
Jedna noční zastávka v díře na čaj, mám teploty, konverzuji ve francouzštině. Před svítáním supr pohledy na palmy a baráky. Vojenská pavnost a pak už Mhamid: písek létá, vítr, vše zavřené, typický stav pří větrech.
Týpek nás vede do restaurace na čaj, ubytování za 45D (40 málo). Mám telotu 38,6 tak zbytek dne spím a Myreg vyjedná pouštní trasu na 30h za 800D, ibáč. Večeříme v rodinném kruhu s matkou otcem, sestrama a bráchou, kytara. Sestra se fakt odhaluje, vidíme i uši, avšak na fotky se hlídá.
D4 – Poušť
V 7 snídaně, 7:30 odjezd s Alim a jeho 4WD. Nabíráme syna a jedem 30km k prvním dunám, kde má Ali bejvák. Následuje cesta ke studni, první prohlídka dun, 2h nuda, oběd, 2h nuda s kočkou. Docela fouká a hic.
Kolem 15 nás Ali bere do větších dun, sedím na korbě, fouká. Čaj, ubytování, výlet na velbloudech (30min, ale fakt foukalo takže dost nuda), průzkum zelené rostlinky s bílým mlékem, následné zjištění že je jedovatá. Večer boardíme, ale nakonec jen sjíždíme bo zatáčet se bez bot nedá (možná ani s nima ne). Zapadá slunce, fouká, zima. Pijem datlovici a slivovice, postel megaprašná, tak se chvíli dusím. Nádherné hvězdy.
D5 – Stopovací den
Budíme se v 6 na východ, vylezem na nejvyšší dunu v okolí, beru si deku bo je kosa. Hledám ještěrky, fotíme hafo fotek, Myreg jde na protější dunu, já dospávám. Týpek nás v 7 volá na snídani, že prý jsme desert people. Odjezd přes kamennou poušť, Myreg rozklepaný na korbě, Ali vklidu kouří hašiš. Projevuje se to tak, že volí netradiční cesty, ale bezpečnosti vypadá stejná. Na konci pár duniček, potkáváme dorasovaného belgičana, Ali jim za 45E prodává pomoc při výběru trasy. Mimochodem tvrdí, že tu nemají policii, jen občas armádu. Oni jsou policie.
V Mhamidu sprcha, čaj, zpověď z pouště, nákup. Nedaří se najít taxík, tak se do toho pouštím a jedem s místním za 30D do Zagory. Tam nikde nic, busy nejezdí, kupujem fíky a ořechy (abychom je pak mohli zapomenout v taxíku), dlouze čekáme. Asi po 2h a vyhrané partičce dámy s taxikářem je taxi plné a jedem v 6 asi 3h do Ouarzazatu.
Tam dlouhá (5km) cesta ke kempu, teplota 39,7, stan furt padá, nabíjím foťák, ibáč.
D6 – Nemoc
Tři noční sprchy, teplota klesla na 37. Ráno prohlídka kasbachu a dělíme se: Myreg jede na Toubkal, já se budu léčit pravděpodobně cestou k moři. Dopoledne prohlédnem kasbach (10D) a Myreg mizí na bus. Doprohlédnu muzeum filmů (15D, student) natáčených v místní poušti (Gladiator, Kingdom of Heaven) a najdu Hotel Royal za 60D bez sprchy.
Spím. Večer procházka, čaj, oholení, net, nákup a restaurace za 48D. Usínám téměř hned po napsání pohledů.
D7 – Léčení
Vstávám v 8, procházka: nákup, lístky do Agadiru, nákup2. Odpočinek, oběd: chleba se salámem. Čokoláda. Večer opět procházka, oškubali mě za kuskus(50D).
D8 – K Moři
Snídaně, po poledni bus do Agadiru (130D). Z 4-5hod cesty se vyklubalo 8, tak jsem nasrán. Na okrouhlém autobusáku si kupuji lístky na druhý den (100D).
Jdu najít hotel Canaria: Prvně usoudím že jsem na busáku podle mapy LP, nesedí. Tak jdu směrem kde tuším centrum. Po hodině mě to přestává bavit, vytahuji buzolu, trochu se klikatím ale jdu pořát přibližně stejným směrem. Ztratil jsem se, ulice vylidněné, asi budu v pytli. Jdu k nejbližší svítící mešitě, pak ke druhé, směrem k moři. Ajo, tahle ulice už je na mapě. Po několika hodinách nacházím hotel (90D), plno, beru vedlejší a levnější (70D). Spím dosyta.
D9 – Pláž
Ráno míjím čechy na terase a štráduju si to k zahradám. Zavřeno, i když otvíračky tvrdí opak. Náhodný týpek povídá že až odpoledne. Tak jdu snídat čokoládové kroasanty. Vedle hustá borka na motorce a s červenou kabelou na noťas. Vyrazím na kasbach (7km), potkám řečichtivého týpka co říká že tam bus nejezdí, ale 32 jede do nějaké blízké hezké vesnice. Na prvním místě stopuji 32 a jedu do Taghazoutu (25km, 7D).
Vyrazím popláži zpět: opaluji se, velbloudi, jezdí tu na koních, medůza, útes kde mě dostala vlna, pláž2, velké útesy, přeskakuji řeku suchou nohou, docházím do Aouriru (10km). Zrovna mají market, kupuji datle (1,5kg) za 20D. Busem zpět pod kasbach (5D), lezu po kopci nahoru, hic, kaktusy. Nahore nic, dokonce ani vstupné, jen velbloudi, fotím, suším. Cestou dolů to napálím do kaktusu. Osvěžuji se vodou, pokračuji chvíli po pláži, tuším spáleniny. Nalézám LP busák, ale není to ten pravý. Beru petit taxi (5D, ve třech) na kruhový busák, 15min rezerva, drahá voda.
V autobuse do Marrakeše se nudím a fotím. Večer spálený zjišťuji od týpka bus do Azilalu v 11. Pak hledám hotel, asi hoďku mi v medině pomáhá druhý týpek, projdem jich asi 30, ale pod 250D nic. Ustupuji z mediny a balím to 100m za zdmi, cestou jsem vyplašil jednoho bezdomovce. Kolem půlnoci mě kontroluje týpek, dokonce se i omluvil.
D10 – Na vodopádech
Vstávám, suším spacák z rosy. V 8:30 jdu do Mediny na snídani. Tu si dám, ale přitom se úplně megaztratím, takže jsem rád že v 10:30 se nacházím u autobusáku. Myreg už čeká, týpek nám hned nachází bus 11:30, zkásne nás za 90D plus 10D pro něj a prej máme čekat :-) Okej, ve 12 konečně odcházíme před autobusák, kde 12:30 přijíždí bus. Jak to tu dělaj fakt netušíme.
Stavíme v každé prdeli, vystupujem na křižovatce s jedněma francouzema a berem taxik s jamaičanem za 30D s jedním přestupem. Na vodopádech Myreg nejprve vyhrál 2:0 nad dotírajícíma týpkama, pak fotíme suprčuprmegauprelek dupr vodopád. Kolem se toulá opičí rodinka, večeříme salám. Následuje prohlídka obchůdků, zmrzlina, focení z plošinky a zespodu.
Dole odmítáme růžové loďky a radši přeskakujeme po skoromostě, nasucho to ale stejně nejde. Pokračujeme po proudu skrz několi campů, dva mostíky a dál roklinkou. Myreg sere 5m od vyhlídky. Ale odlehčil se, tak mu nedělalo problém vyhrát sázku a být na kopci za 3min. Zjišťujeme, že řeka teče jiným údolím, ale po mrknutí na mapu je to OK.
Táboříme pod jehličnanem pár metříku od megavyhlídky nad soutokem. Ten fotíme, pěkný kaňoning, datle, bojíme se jít na kraj. V noci hvězdy, ale je nám oběma blbě.
D11 – Ztraceni v soutoku
Snídaně na terásce. Pokračujeme proti proudu s tím že to někde vylezem na cestu. Jedna slepá, týpek šarádící cestu, druhá slepá. Myreg přezouvá sandále, okénko, třetí slepá, fakt skála, vracíme se. Ale ne moc, po vyhecování „tak tudy“ to zkouším po skále a ukazuje se že to jde. Tak 3 s batohem, slabším žaludkům nedoporučuji.
Lezem hore a hore až k silnici, kde čeká parta na auto na fesťák. Do půlhodiny stopujeme v deseti tak páté prázdné auto (10D). Jedem na korbě s kuřinci, mě to neba. Prohlídneme si fesťák s týpkem (5D): velké trhy, kolotoče, autodrom, přehlídka v krojích na koních, střílejí, divadla v arabštině a nakonec i ulička s řeznictvími.
Stopujem, každý chce prachy, no fuj. Berem týpka za 20D do Beni Mellalu. Vzal nás jen na natonal road, ale neměli jsme drobné, tak dostal vše. Zábavou alespoň bylo urvané zrcátko při serpentinách. Na hlavní silnici debatujem s taxiky za 30D, ale nakonec nás odkazují na bus za 10D. Fouká.
Nemáme prachy. Na autobusáku před busem chytáme týpka do Fesu (90D), ptám se kdy jede bus? 12:45. Koukám na hodinky, je 12:47. Takže Myreg ještě stíhá bankomat a vyjíždíme 12:55. Šestihodinová cesta hnus. Ve Fezu rychlovka, spíme na terase, večeříme kuskus.
D12 – Odlet
Snídaně do postele. Mám 38,1 ale cítím se v poho tak na to prdím. Nákupy, prohlídka barvíren(nákupy snad zdvořile odmítáme) a několikanásobná ztráta v medině. Výtečný oběd na terase za 75D (měli jsme moc prachů, tak co). Kupujem šachy, peněženku, polštář, med, nákupní tašku, niveu, ovoce, placky, med, gumičky, čokoládu, čepice drahé.
Taxík na vlakáč za 12D, bus na letiště 8D. Kontroly trvají asi hoďku, furt chtějí nějaké razítka a formuláře. Na ploše 2x tolik letadel (2), gate ústí na ranveji, týpek se fotí s cedulí nefotit. Dle tabule se boardují tři letadla, ale: první už odletělo, druhé odlétá a třetí ještě nepřistavili.
V letadle kupujem Lip Smackera od české letušky. V Hahnu spíme za plagátem s palmama.
