První krůčky Amerikou…

Před letem jsem byl dost nervózní. Musel jsem předem vyřit hafo papírů a pořád jsem si nebyl jistý, že mám všechny. Navíc jsem letěl v 6 ráno a dopravit se v půlce noci na letiště… Ale nakonec všechno v poho, jen se mi nepodařilo usnout, i když jsem na to měl dobré předpoklady (1.5h spánku v noci). Do San Francisca jsem přiletěl mega ospalý, podařilo se mi projít všema kontrolama, dokonce i najít předplacený shuttle a odjet.

SuperShuttle je takové sdílené taxi. Byli jsme tam 4. Já, jeden intern z Googlu, jeden borec a jedna borka z nějakých nějakých firem. Všichni software engineering… Welcome to Silicon Valley! :) Dojel jsem tam kam jsem měl, našel klíč tam kde měl být, a otevřel s ním dveře, do kterých měl pasovat. Lehl do postele a umřel.

Byt je parádní. Máme supervelkou kuchyň i obyvák, každý (tj. já i můj spolubydlící) vlastní pokoj s koupelnou. Jen jsme ten obyvák ani kuchyň ještě nepoužili a asi tomu ani moc nedáme.. Spolubydla je v poho, je to číňan, ale už pár let studuje v New Yorku, takže anglicky umí storkát líp něž já. Je to taková megaklidná část (jiné tu totiž nejsou), široký silnice, placatá krajina, ale docela nedaleko jsou vidět docela kopce (název Mountain View má opodstatnění). Taky to tu vypadá dost bezpečně – spolubydla si objednával nějaké věci přes net, a jelikož tu v době doručování nikdo nebyl, jednoduše to nechali přede dveřmi.

Response code is 404

V neděli jsem se vzbudil ve 3 ráno a dýl nemohl spát. To samé v pondělí. Tak jsem počkal 4 hodiny a hurá do práce! Jezdí nám tam rovnou od ubytování shuttle, trvá to asi 20 minut a je tam wifi, takže dost v poho. První pracovní den byly dle očekávání hlavně kecy, ale podané dost živě a osobitě, takže se mi celou dobu povedlo držet pozornost. Začínalo nás něco přes sto internů :-)

Další dny už jsem potkal svého managera (který je shodou okolností slovák), zjišťoval, co budu tak zhruba dělat, účastnil se nějakých onboardingů a snažil se něco dělat. Zatím jsem v tom teda šíleně zmatený, ale to snad přejde. Zatím mě to dost baví (leč jsem ještě nic neudělal) a můj projekt zní hoodně dobře, tak snad to tak bude i nadále :-)

Včera jsem potkal Zucka. Jdu si takhle na večeři a nejednou za mnou člověk, co vypadá úplně jako on. Pak si stoupnu do fronty na jídlo a on si stoupne hned za mě. A je to on :-) Odvážil jsem se lehce pozdravit a radši dělal, že je to normální.. Ono totiž asi je :-) Dneska s ním ještě bylo Q&A, kdy se ho zaměstanci ptají na cokoli a on odpovídá. To bylo taky zajímavý.

Taky už jsem našel skoro všechny důležité věci na kampusu, totiž výdejnu pizzy, pinpongárnu, houpací síť, fotbálek, kulečník, místnost s deskovkama, houpačky. Jen si možná budu muset pořídit ripstick, tento způsob přepravy je tu zřejmě v módě.

Tož tak. Plán na víkend je jasný: koupit kolo, založit si účet, jet se někam projet, jít na párty, spát.

Comments

comments

Comments Are Closed