Teplo, slunečno, slabý vítr, žádná důležitá práce. Ideální podmínky pro dlouze plánovanou výpravu na nejvyšší dánskou horu. Sehnal jsem si mapu cyklostezek, naplánoval okruh, odhadl ho na 350km, rozpočítal na 3 dny a ve středu ráno vyrazil :-)

Já poblíž nejvyšší dánské hory

Začalo to sháněním mapy. Dánové bohužel nemají žádný chytrý server jako mapy.cz, kde si zaškrtnu cyklotrasy a mám cyklotrasy. Informace se zdají přísně tajné, neb na všech turistických stránkách jsem našel vždycky jenom odkaz na místo, kde se dají koupit, což se mi ale zase nechtělo. Nakonec jsem tady sehnal tohle, což je sice velmi hrubá mapa, ale pokud se člověk opravdu drží té cyklostezky, měla by většinou stačit… Na druhou stranu má člověk celé dánsko na dvou áčtyřkách. V některých částech není měřítko zcela homogenní (nejen pocitově, ověřeno na google maps), ale pro hrubou představu, kam se po kterém čísle dojede, to stačí.

Celý první den jsem jel po “National Cykloroute no.3”. Je to dost hezká steztička, nikde nevede podél hlavní cesty, kolem Skørpingu křižuje největší dánský les (fakt je to les, nejen skupina stromů!) Přestože značení není nijak frekventované, povedlo se mi jet pořád po správně cestě. Kousek jsem z ní tedy uhnul, abych vyzkoušel speciální trasu pro horská kola — rozdíl byl, že tam bylo bahno. Letmo jsem si prohlídl Hobro a Viborg a posléze asi 30km za Viborgem ulehl na náhodné louce. Po přibližném naklikání cest, které google maps nezná ani jako “pro pěší” asi 130km.

Druhý den byl výrazně orientačně náročnější. Všechny nejvyšší nejvyšší hory se nachází v kopcovité, jezernaté oblasti jihozápadně od Aarhusu. Vede tam hafo turistických stezek, ale značené jsou všechny prachmizerně(a ani tady se nedá po turistických jezdit na kole, ozkoušeno;-)).
První na řadě byl(a/o) Himmelbjerget(v překladu “Nebeská hora”), nejnižší, leč nejzajímavější z vrcholů. Výška 147 metrů na mořem + 25 metrů působivá věž na vrchu. Krásný výhled na jezero Julsø. Oproti Norsku harda, ale tak na Dánsko je ten výhled vysoce nadprůměrný. Přestože je přístup z parkoviště na vrchol (cca 150m po rovině) bezbariérový, nemálo turistů nasadilo pohorky.

vyhlídková věž na Himmelbjerget

náhodný obdivující turista

Další na řadě byl “Yding Skovhøj“, měřící 170,77 m, ale s uměle nahrnutým vrcholkem až na 172,54 m! Fakt tam není nic zajímavého! Poslední na řadě byl nejvyšší přírodní vrch Dánska, totiž Møllehøj s výškou 170,86 m, který se sice nachází na dvorku nějakého sedláka, ale o pár metrů vedle je krásná brána s rozhlednou. Vhodné dodat, že pokud k Dánsku počítáme Grónsko, je nejvyšší horou Gunnbjørn, který už má o pár metrů víc (3694m).

vrchol Yding Skovhøj	monumentální kamenný kruh poblíž
vyhlídka z věže poblíž Møllehøj směrem na Aalborg, 120km	centrum Aarhusu

Po drsné vysokohorské turistice následoval přesun a prohlídka Aarhusu. Přijel jsem tam už dost pozdě, a navíc ve státní svátek, takže jsem si jen prohlídl centrum a pokračoval dál. Skončil jsem ve vesnici Karlby, se 140 ujetými kilometry.

Poslední den měl být opět ve znamení jednoduchého sledování cyklostezsky, ale opak se ukázal pravdou. Špatně jsem už odbočil asi předchozí den večer, tak jsem jezdil od vesnice k vesnici a vyptával se. O žádné cyklostezce místní nikdy neslyšeli, ale když jsem jim řekl kam chci, ochotně ukázali směr a řekli název další vesnice do které mám dojet. Každý měl o nejvhodnější cestě evidentně jiné představy, neb jsem byl jednou poslán asi 3km zpátky. Pak se mi ale na křižovatce povedlo zastavit borce, který mi napsal 12 názvů vesnic a nakreslil obrázky všech křižovatek. Dokonce říkal, že tam zrovna jede, tak že si mám hodit kolo do kufru a že mě tam hodí, ale tak to jsem zase odmítl.
Zajímavostí trasy byl snad jen převoz lodí v Udbyhøj(jooo, asi 500m jsem se vezl:)). Do Aalborgu to nakonec se všema zajížkama bylo cca 120.

trajekt v Udbyhøj

žeby pokus o novou nejvyšší horu?

Celkově byl výlet supr. Docela mě překvapily cyklostezky — většinou vedou hezkým okolím, nikde podél velkých silnic. Taky vesničtí obyvatelé jsou velmi ochotní, vždycky si se mnou mile pokecali, jednou jsem byl pozván na čaj a výše zmíněný týpek by mě i půlku cesty odvezl. Můj dánský průvodce mi radil navštívit nejmíň 15 muzeí po cestě, což jsem sice neudělal, ale myslím, že i tak to stálo za to. Trochu víc fotek na Picase.

Comments

comments